Románová kronika zachycující osudy fiktivní vesnice patří k zásadním románům českého realismu. Dramatizace Miroslava Krobota, která patří k nejinscenovanějším adaptacím tohoto díla, se soustředí na mezilidské vztahy, lidské touhy i nedokonalosti. Rozsáhlý text citlivě redukuje pro jevištní uvedení, aniž by ztrácel klíčové motivy.

Svět lidových tradic, křesťanských slavností a jasně nastavených pravidel staví do kontrastu s niternými zápasy jednotlivců, s touhou po štěstí, naplněné lásce i bolestné nevyhnutelnosti osobních tragédií. Nerezignuje přitom na naději – a tak se po kruté zimě opět objevuje jaro.