Režie Vojtěch Štěpánek

Překlad Michal Kotrouš

Černá komedie s nahořklou příchutí plná důvtipných dialogů, současných témat a palčivých otázek. Například o tom, za kolik se dá koupit naše svědomí a jak si poradit s odkazem minulosti v podobě dědictví celospolečenské viny. Hra současného německého dramatika plná slovního humoru, zamyšlení a nečekaných zvratů.

Bratr a sestra přijedou do domu nedávno zesnulého otce, aby vypořádali pozůstalost. Na půdě najdou schovaný obraz. Krajinku s kostelíkem, za kterým zapadá slunce. Proč otec schovával obraz? O umění se přece nikdy nezajímal. A co je to dole v rohu plátna za podpis? Malíř A. Hiller. Nebo je to druhé písmeno spíše „t“? Našli obraz, který namaloval Adolf Hitler? Než vstoupil do politiky, býval přece malířem krajinek a toužil se dostat na akademii umění, kam nikdy nebyl přijat. Proč by otec doma něco takového skrýval a jak k tomu přišel? Je v pořádku něco takového vlastnit, nebo prodat? A za kolik by vlastně šel prodat Hitlerův obraz? Sourozenci se rozhodnou předložit dílo ke znaleckému posudku…

Takové dědictví nikdo nečekal. Za peníze z dražby by se dala pořídit spousta věcí. Ale co morální ohledy? Jaké morální ohledy? Je v pořádku vydělávat na fenoménu člověka, který způsobil smrt milionů lidí? Obohatit se na nechvalné slávě masového vraha? Mají větší hodnotu peníze, nebo etické hodnoty?

Na nalezeném obraze se snáší soumrak nad krajinou. Smráká se také nad naší kulturou, hodnotami, civilizací? Snáší se soumrak nad svobodným světem?