„Napíšu svůj život. Abych se smál. Směju se nahlas a mládnu, pročež mě pokládají za blázna. Cynismus, který do psaní vkládám, přesahuje hranice. Ale nevěřili byste, jak mě to baví. Bez začervenání jsem zpozoroval, že se miluji víc, než kohokoliv jiného; notabene, červenám se proto, že se nečervenám. Nemohu tomu dát název „Vyznání“, protože ničeho nelituji, a bez lítosti nelze dosáhnout odpuštění. Vypravuji a vypravuji, abych se smál.“

Giacomo Casanova, promiskuitní volnomyšlenkář, účelově věřící člověk i notorický lhář. Charismatický svůdník, který celý život utíkal nejen z loží svých milenek, ale především před svou vlastní duší. Nabízel zážitkovou jízdu, kterou uměl náležitě zpeněžit. Žádaný bavič ve společnosti těch nejvyšších pater. Okouzlující vypravěč, tryskající energií a šarmem.