Pavilon B
Byly u nás takové časy, kdy si člověk musel hrát na blázna, aby mohl něco nahlas říct jako normální člověk.
Bylo to na začátku 80. let 20. století, kdy si Stanislav Štepka musel vymyslet pro Radošinské naivné divadlo psychiatrickou léčebnu s primářkou, jejím pomocníkem a skupinou pacientů, abych mohli z jeviště nahlas mluvit o manipulaci s lidmi, ale i o moci a nemocech mocných. Pavilon B jednoznačně oslovil diváky, vždyť se hrál od premiéry v roce 1984 do začátku 90. let skoro třistakrát. A může se hrát i dnes, protože mnohým tu stále chutná moc, manipulátorů neubývá a normální člověk dost často bezradně nazírá z kouta. Snad i proto nové uvedení této psychofrašky skoro vůbec neztrácí na aktuálnosti. Ba právě naopak.
Autor: Stanislav Štepka
Režie: Ondrej Spišák
Hrají: Stanislav Štepka, Maruška Nedomová, Eva Mores, Veronika Horváthová, Tereza Hanáková aj.
Sebastian Skalitzky Sorrosa – kytara
Otto Hejnic – bicí.
Uložte
Sdílejte se svými lidmi
Mohlo by vás zajímat
31.
bře
31.
bře
Goldoni po ostravsku aneb Sluha dvou pánů
Divadlo Antonína Dvořáka
„A proč by člověk nemohl sloužit dvěma pánům naráz? Brát dva platy, dvoje stravenky... A mít dvakrát dovolenou! No, radši asi v jednom termínu.“
