Pierre a Laurence Sansieu jsou dobře situovaní starší manželé s dospělými dětmi, které již vyrazily do světa žít vlastní životy.

Právě odcházejí na večeři, která je společensky důležitá, ale náhlá potřeba manželky bilancovat společnou minulost a nahlédnout do budoucnosti způsobí nenadálé zdržení.

Osvětlit devatenáct let staré tajemství, probrat jak se mají děti a je-li čeho litovat, také naplánovat co dělat v důchodu ovšem není snadné téma na pět minut, které by se pak za minutu dalo vyřešit.

Pierre, daňový poradce zvyklý na exaktní čísla, preferuje pragmatické přístupy. Laurence, za studií revolucionářka a matka tří dětí, se právě stala babičkou což ji vede k bilancování a intelektuálskému přezkoumávání dříve nezpochybněných stránek života. Kdo z nich použije lepší argumenty? Odejdou na tu večeři vůbec?

Naštěstí i vážná témata těch dvou se jeví komická, pokud jste divák a tedy jste z toho venku.

A kdyby ve vás od děje na jevišti zarezonovaly struny, na které občas brnkáte doma, půjde jistě o rezonanci harmonickou až veselou.

Zasmát se vlastním nedokonalostem viděným na druhých, je osvobozující.

Hra neobsahuje vulgarismy, ale svou ryze dospěláckou tématikou není vhodná pro děti, protože by se nejspíše nudily. Od dospělého publika však slýcháváme povzdechy typu: „To je jako u nás doma…“