reklama
Patriot Magazine logo
lupa
reklama
MOJŽÍŠ A FARAON aneb Přechod Rudého moře photo

MOJŽÍŠ A FARAON aneb Přechod Rudého moře


Gioachino Rossini se v závěru své operní tvorby obracel k monumentálním historickým námětům. Mojžíš a faraon představuje významný milník jeho francouzského období.


calendar icon

14. 2. 2026

17:30

location icon

Divadlo Antonína Dvořáka

Tato velkolepá grand opéra je přepracovanou verzí skladatelovy dřívější italské opery Mojžíš v Egyptě, kterou rozšířil a přizpůsobil požadavkům francouzského hudebního divadla. Poprvé byla uvedena 26. března 1827 v Divadle královské akademie hudby na scéně Salle Le Peletier v Paříži.

Vypráví o Mojžíšově úsilí vyvést izraelský lid z egyptského otroctví, které se neobešlo bez střetu s faraonem, jenž následně vyústil v deset ran egyptských, a o zázračném rozestoupení Rudého moře. Libreto inspirované biblickým příběhem rozšiřuje původní italskou verzi o nové postavy a vztahové linie, čímž posiluje emocionální náboj opery a dodává příběhu širší dramatický oblouk.

Rossini v díle propojuje svou charakteristickou virtuózní vokální stylizaci s efektními sborovými a scénickými obrazy, které naplňují požadavky francouzské velké opery na monumentalitu a spektakulárnost. Skladatelova hudba je nejen bohatá na emocionální výraz a dramatické kontrasty, ale důmyslně též pracuje se sbory, které v díle hrají významnou roli. Mojžíš a faraon tak představuje důležitý předstupeň Rossiniho posledního operního díla, Viléma Tella, v němž skladatel tento styl dovádí k dokonalosti. Zatímco Vilém Tell se stal symbolem francouzské grand opéry s důrazem na hrdinský patos a revoluční motivy, Mojžíš a faraon zůstává jedním z nejvýraznějších Rossiniho pokusů o propojení italské kantability s francouzským smyslem pro dramatickou výpravnost.

Uložte

Sdílejte se svými lidmi

Mohlo by vás zajímat

    Krvavá svatba photo

    14.

    úno

    Krvavá svatba

    ikona

    Divadlo Jiřího Myrona

    Španělský dramatik Lorca nám ve své hře Krvavá svatba přináší silný příběh z vesnického prostředí.


    Idiot photo

    15.

    úno

    Idiot

    ikona

    Divadlo Antonína Dvořáka

    „Je mi dvacet sedm let, ale přece vím, že jsem jako dítě. (…) Já nechápu, jak člověk může jít kolem stromu a při pohledu na něj nepociťovat štěstí. Mluvit s jiným člověkem a nepociťovat štěstí z lásky k němu.“


    Chicago photo

    17.

    úno

    Chicago

    ikona

    Divadlo Jiřího Myrona

    Americké Chicago 20. let: líheň zločinu a novinářských senzací.


Patriot Magazine logo

Sledujte naše sociální sítě.

facebookyoutube